Nejlepší hvězdářské dalekohledy 2020 – recenze, test, srovnání

Fascinuje vás vesmír? V tom případě je jen otázkou času, kdy začnete uvažovat nad koupí hvězdářského dalekohledu. Pohled na popisy jednotlivých produktů, komplikované výrazy a množství parametrů může odradit nejednoho z vás.

Jak vybrat hvězdářský dalekohled?

Právě proto, abyste předešli zbytečné panice při výběru teleskopu, jsme si pro vás připravili podrobný návod, který vás provede celou touto problematikou.

Nejlepší hvězdářské dalekohledy

Názov Hodnotenie Detail
Celestron Powerseeker 114EQ   ✔   NEJPRODÁVANĚJŠÍZobrazit produkt
Levenhuk Skyline BASE 50T   ✔   LIDOVÁ VOLBAZobrazit produkt
Celestron AstroFi 90 mm   ✔   PRO NÁROČNÉZobrazit produkt
Bresser Pollux 150/1400 EQ3   ✔   ZLATÁ STŘEDNÍ CESTAZobrazit produkt
National Geographic 114/900 AZ   ✔   DNES V AKCIZobrazit produkt

Hvězdářské dalekohledy – recenze

Odlišit kvalitní od nekvalitního teleskopu není jednoduché. Při výběru vám mohou pomoci i reálné zkušenosti uživatelů, které mnohdy prozradí více než podrobný popis v e-shopu prodávajícího. Pár, věříme, nápomocných recenzí jsme si proto připravili i my.

Jak vybrat hvězdářský dalekohled pro začátečníky

Návod na výběr hvězdářského dalekohledu budou s největší pravděpodobností vyhledávat právě amatérští astronomové. Proto nemůžeme opomenout takzvané hvězdářské dalekohledy pro začátečníky. Asi vás zklameme, ale nic takového ve skutečnosti neexistuje.

Na teleskop se musíte dívat jako na pomůcku či nástroj. Je to stejné jako s koupí auta. Slyšeli jste už někdy o automobilu pro začátečníky? Ne, protože nic takového není. Auto má nějakou spotřebu v poměru k výkonu, disponuje specifickými vlastnostmi a, laicky řečeno, čím dražší model si koupíte, tím více z něj dostanete. No a přesně takto to funguje při dalekohledech.

Mnoho lidí si na začátek koupí extrémně levný kousek, doslova, ze supermarketu. Pokud však nic neuvidíte, resp. pokud uvidíte jen o něco málo více než při pouhém pohledu na oblohu, je nepravděpodobné, že vás pozorování noční oblohy chytí za srdce. Na druhé straně není pravidlem, že každý levnější model musí být automaticky špatný.

Abychom vás však zbytečně nepletli, za hvězdářský dalekohled pro začátečníky můžeme považovat ty kousky, které poskytují dostatečně kvalitní obraz, optimální zvětšení, jsou jednoduché na montáž, mají dobrou stabilitu a jejich obsluhu či nastavení optiky zvládnou i amatéři. Toto jsou faktory, na které byste se měli dívat při výběru vašeho prvního teleskopu.

Co zhodnotit před koupí teleskopu pro začátečníky

Co přesně chcete pomocí hvězdářského dalekohledu pozorovat? To je nejdůležitější otázka, která ovlivňuje celý výběr. Chtěli byste se tak, jak 90% laiků podívat na hvězdy? Asi vás zklameme, ale ty uvidíte i pouhým okem. Hledáte spíše teleskop na pozorování měsíce nebo naopak objektů v hlubokém vesmíru? Kde budete pozorovat noční oblohu? Z vašeho okna nebo budete za tímto zážitkem cestovat?

Teleskop na pozorování oblohy

Hvězdářské dalekohledy mohou být malé i velké, levnější i dražší. Vždy však pamatujte na jedno. I když se může zdát, že dražší a větší dalekohled poskytuje větší možnosti, není to tak. Každý, kdo se tomuto tématu věnuje, vám řekne, že nejlepší je takový teleskop, který skutečně využijete. Proto si střízlivě zhodnoťte vaše požadavky a vybírejte podle konkrétních parametrů.

Jak vybrat hvězdářský dalekohled pro děti

Začátečnický nemusí být vždy ekvivalentem k hvězdářskému dalekohledu pro děti. Pokud zájem o astronomii projevil váš mrňous, musíte vzít v úvahu jeho věk. Menším dětem ve věku do cca 7 let postačí i zcela levný model ze supermarketu. Tím starším byste však měli pořídit teleskop se stejnou kvalitou, jakou ocení jakýkoliv amatérský hvězdář. Jak jsme si vysvětlili výše, nekvalitní obraz, nemožnost nastavení optiky a jiné nedokonalosti mohou vaši ratolest od této aktivity spíše odradit.

Na jaké parametry dívat při výběru hvězdářského dalekohledu

V následujících řádcích se podíváme na všechny důležité parametry, které ovlivňují výběr vhodného teleskopu. Ve skutečnosti jich však existuje o něco více. Pozornost bychom mohli věnovat například provedení optiky (např. její povrchové úpravě) nebo populárním výrobcům okulárů či teleskopů jako takových. Tyto parametry však vynecháme, protože z pohledu výběru prvního dalekohledu nejsou až tak podstatné.

Apertura hvězdářského dalekohledu

Apertura, která je při výběru teleskopu jedním z nejpodstatnějších parametrů, je otvor pro svazek světlených paprsků přes clonu. Laikům tato definice asi nepomůže, proto vám řekneme, že jde o průměr čočky nebo zrcadla.

Hvězdářský dalekohled v bytě

Apertura odpovídá za to, kolik světla je daný model schopen zachytit, co rozhoduje o jasnosti a rozlišení, tedy i ostrosti pozorovaného obrazu. Proto se dá říci, že čím větší apertura, tím výkonnější teleskop. Pro srovnání, model se 150 mm aperturou vám umožní pozorovat dvakrát menší objekty jako ten s aperturou 760 mm, obraz bude navíc jasnější, resp. ostřejší.

Možnosti zvětšení

To, kolikrát dokáže daný teleskop zvětšit, tedy přiblížit, pozorovaný objekt, považují mnozí začínající astronomové za absolutní základ. Abyste ale vyhnuli velmi časté školacké chybě, musíme vás vyvést z omylu. Zvětšení je nepochybně podstatným parametrem, nefunguje to však tak, že čím větší, tím lepší teleskop, přes který uvidíte více. Rozhodující je zvětšení přiměřené, protože jen to využijete v praxi.

POZOR: Nezapomínejte na atmosférické podmínky. I přes teleskop s XXL zvětšením uvidíte velmi málo, když bude atmosféra zeměkoule neklidná. Kvalitu obrazu může již při středním zvětšení narušit mlha, světelný smog, dokonce i taková maličkost jako stoupající pára z nedaleké vodní hladiny či stěny paneláku.

Jak vybrat teleskop s optimálním zvětšením?

Optimální zvětšení vypočítáte velmi jednoduše. Za jakýchkoli okolností jde maximálně o dvojnásobek šířky (apertury) teleskopu v milimetrům. Pokud byste na daném modelu našli pouze údaj v palcích, tak toto číslo vynásobte 50krát. Na základě tohoto přepočtu je při teleskopu se 150 mm objektivem adekvátně 300-násobné zvětšení, při tom s 80 mm objektivem je to 160-násobné zvětšení atd.

Co se stane, pokud byste naletěli na trik mnoha prodávajících, že dalekohled s 70 mm objektivem disponuje 400-násobným zvětšením? Namísto romantiky v podobě krásné ostrého a velkého měsíce uvidíte sice velkou, ale pouze rozmazanou kaňku. Při nákupu proto myslete vždy na to, že zvětšení musí být přiměřené k apertuře.

Výběr vhodného zvětšení vzhledem k ohniskovou délku a okuláru

Výběr správného zvětšení se nyní může zdát až příliš jednoduchý, bez háčku to však nepůjde. Důležitou roli totiž hraje i ohnisková vzdálenost teleskopu a okuláru. V tomto případě budete dělit ohniskovou vzdálenost objektivu ohniskovou vzdáleností okuláru, přičemž výsledek bude odpovídat ideálnímu počtu zvětšení. Např. pro teleskop s ohniskovou vzdáleností 700 mm (teleskop) a 10 mm (okulár) je to 70x zvětšení.

Okulár hvězdářského dalekohledu

POZOR: O výběru toho správného počtu zvětšení by se dala napsat samostatná kniha. Pokud však s pozorováním noční oblohy pouze začínáte, výše zmíněné faktory by pro vás měly být dostačující.

Montáž hvězdářského dalekohledu a jeho stabilita

Každý teleskop je třeba upevnit do stativu nebo stojanu, ve kterém musí držet nejpevněji, jak to jde. I ty nejmenší záchvěvy způsobené zhoršenou stabilitou, ke kterým dochází například při přeostření nebo otočení teleskopu, se při větším přiblížení projeví jako nesnesitelné.

Za teleskop s dostatečně stabilní montáží se dá považovat ten, na který zaklepete při středním až velkém přiblížení a třes pozorovaného obrazu přestane max. do 1 s. Pokud by třes trval déle, měli byste problém při všech činnostech, při kterých s teleskopem přicházíte do kontaktu. Hovoříme například o již zmíněném zaostřování, při kterém se nevyhnete manipulaci se zaostřovacím kolečkem. V úvahu musíte brát i další faktor, a to, že Země rotuje, takže hýbat se budete muset tak či onak.

Azimutální montáž

Azimutální nebo tzv. Alt-Az montáž připomíná na první pohled klasický fotografický stativ, na kterém je připevněn teleskop. S tím můžete hýbat doleva, doprava (azimut) a nahoru a dolů (výška nad horizontem), tedy po 2 osách. Azimutální montáž je vhodná zejména při menších teleskopech, při kterých není problém s jednoduchým, ale hlavně plynulým a stabilním ovládáním bez jakýchkoliv otřesů.

TIP: Teleskopy s azimutální, ale i paraliktickou montáží mohou být vybaveny samostatným motorkem, který zajišťuje ještě jemnější a plynulejší pohyb.

Paraliktická montáž

Paraliktická, rovníková, ekvatoriální nebo EQ montáž je ideálním řešením pro větší a těžší teleskopy, ale i pro astrofotografii. Podobně jako u té azimutální můžete dalekohledem pohybovat do 4 směrů po 2 osách (nahoru, dolů, doprava a doleva). Výhodou je, že svislá osa je skloněna tak, aby se za všech okolností nacházela v poloze rovnoběžné s osou zeměkoule.

Montáž teleskopu

Paraliktická montáž tedy automaticky vykompenzuje zemskou rotaci. Díky tomu můžete teleskopem procházet pouze po 1 ose, což se projeví na podstatně jednodušší manipulaci a lepší stabilitě. Namísto azimutu se v tomto případě nastaví hodinový úhel a namísto výšky nad horizontem deklinace. Díky kombinaci těchto vlastností lze dosáhnout, aby teleskop pozoroval hvězdy zčásti sám.

POZOR: Aby paraliktická montáž fungovala tak, jak má, musí být správně nastavena.

Teleskopy s automatickým naváděním (GOTO)

Teleskopy s automatickým naváděním nebo takzvané GOTO astro teleskopy mohou být čočkové, zrcadlové i katadioptrické. Tyto modely mají zabudovaný software, který slouží k jejich automatickému navádění, tedy vyhledávání konkrétních objektů na obloze.

Novější, ale i starší a dražší modely jsou vybaveny GPS navigací, takže teleskop stačí zapnout, připojit na počítač nebo mobil a prostřednictvím aplikace on sám vyhledá daný objekt na obloze. Trochu jiné je to v případě levných nebo starých GOTO teleskopů. Jejich navigace totiž potřebuje malou pomoc v podobě inicializační procedury.

Jde o zadání vaší aktuální polohy, data, času, vyrovnání tubusu do vodorovné polohy či jeho nasměrování na sever. Procedura může zejména zpočátku představovat celkem náročný proces. Po pár rázech si však určitě zvyknete, vše zautomatizujete a navigaci si zamilujete. Samozřejmě, je to i věc vkusu.

Hledáček: jaké typy známe a je vůbec nezbytný?

Zorné pole okuláru je značně omezené. Při středních a velkých zvětšeních v něm tedy uvidíte jen jistou část pozorovaných objektů, proto nebudete moci zaostřit na to, na co chcete. Z tohoto důvodu byste si měli za každých okolností vybírat teleskop s hledáčkem. V podstatě je nezbytností při všech velkých modelech. Výjimkou jsou pouze ty skutečně maličké, u kterých není možné dosáhnout velký počet zvětšení.

Sledování noční oblohy pomocí teleskopu

INFO: Všechny hledáčky mají velmi malé nebo žádné zvětšení, takže v nich uvidíte širší obraz. Většinou se na nich nachází osnova nebo křížek, který vám pomůže zaostřit na konkrétní objekt. Ten následně uvidíte i v okuláru.

Digitální versus optický hledáček

Na výběr máte 2 typy hledáčků, a to optické nebo digitální. Průměr optického hledáčku musí být minimálně 25 mm, jinak přes něj neuvidíte o nic víc než přes okulár. Výhodou optických hledáčků je, že disponují vlastním zvětšením, proto jimi můžete zaostřovat i objekty, které nejsou viditelné pouhým okem.

V případě digitálních nebo takzvaných reflexních LED hledáčků, které disponují projekcí červeného bodu, není průměr rozhodující. Jejich výhodou je jednodušší, intuitivní ovládání. Nevýhodou zase to, že jimi lze vyhledávat pouze objekty pozorovatelné pouhým okem, protože nedisponují vlastním zvětšením.

Relativní světelnost teleskopu

Relativní světelnost, tedy clona, ​​clonové číslo nebo relativní otvor objektivu rozhoduje, kolik světla dokáže takříkajíc propustit, což se odráží na jasu konečného obrazu. Tento údaj je uváděn písmenem f, například f/5, f/3, f/15. Čím nižší je číslo f, tím je daný objektiv světelnější a poskytuje jasnější obraz (pozor, ne ostřejší). Pro lepší představu, objektiv f/5 propustí více světla než ten se světelností /15.

TIP: Světelnost objektivu je možné vypočítat pomocí velmi jednoduché rovnice: ohnisková vzdálenost : průměr objektivu = f.

Světelnost objektivu je vždy přímo úměrná k jeho velikosti a naopak nepriamoúmerná k jeho ohniskové vzdálenosti. Větší teleskopy tedy disponují v zásadě vyšší světelností a ty menší nižší. Např. model s 127 mm aperturou a 1200 mm ohniskem bude mít světelnost f/9, ten s rozměry 200 mm/1 000 mm až f/5.

Světelnost a její důležitost při výběru teleskopu

Relativní světelnost při hvězdářských dalekohledech, kterými chcete oblohu pouze pozorovat, na kvalitě obrazu zásadně neprojeví. Avšak pozor, při astrofotografii je to úplně jiné. V tomto případě platí totéž jako při fotografování jakéhokoli pozemského obrázku, a to, že čím vyšší světelnost má objektiv, tím kvalitnější fotku s ním můžete udělat v tmavém prostředí. Astrofotografování dáme stranou. Toto téma by nám zabrala dalších pár stran.

Rodina pozorující oblohu v přírodě pomocí teleskopu

Světelnost však, přece jen, i když pouze do jisté míry, ovlivňuje konečný zážitek z nočního pozorování oblohy. Prvním faktorem jsou "vrozené" chyby konkrétních teleskopů. Hovoříme například o chybě optické (kóma) nebo barevné chybě, které jsou výraznější zejména na modelech s kratším ohniskem, a tedy i vyšší světelností. Další rozdíl se může ukázat při pozorování objektů v hlubokém vesmíru. Pro tento účel jsou vhodné právě teleskopy s vyšší světelností, protože poskytují širší zorné pole a menší zvětšení.

POZOR: Při teleskopech s vyšší světelností je nutné použít kvalitnější širokoúhlé nebo až ultraširokoúhlé okuláry, které patří k podstatně dražším.

Cena hvězdářských dalekohledů

Cena hvězdářských dalekohledů začíná na 800 a končí na několika desítkách tisíc korun. Každý, kdo už má s pozorováním noční oblohy nějaké zkušenosti, vám řekne, že koupě podezřele levného modelu nemusí být nejšťastnější volbou. Na druhé straně je velmi těžké říct, co je jakési minimum, které musíte zaplatit za kvalitu. Nejčastěji se setkáte s tvrzením, že dalekohledy pod 5 000 Kč nejsou nejlepší, což však nemusí platit vždy.

Doporučujeme, abyste se opět řídili logikou, že nejlepší teleskop je ten, který využijete v praxi a který bude vyhovovat právě vám. Samozřejmě, nezapomeňte ani na všechny parametry, které jsme si vysvětlili výše. A ještě jedna rada pro ty, kteří mají finance nazbyt. Ne vždy se vyplatí kupovat ten nejdražší teleskop, který bude obtížněji ovladatelný. V praxi vás nakonec spíše potrápí než potěší.

Porovnání hvězdářských dalekohledů podle typu

Hvězdářské dalekohledy mohou na první pohled vypadat různorodě, ve skutečnosti však existují jen 3 základní typy, a to dalekohled čočkový, tzv. refraktor, dalekohled zrcadlový, tedy reflektor a katadioptrický nebo složený dalekohled. Pokud jsou pro vás ještě i nyní konkrétní parametry nesrozumitelné, při výběru se můžete orientovat i podle jednotlivých typů teleskopů. Každý z nich disponuje specifickými vlastnostmi, od kterých se odvíjí cena, odolnost, jednoduchost nastavení a také to, co přesně na noční obloze uvidíte.

Čočkový dalekohled – refraktor

Čočkový dalekohled – refraktor

Refraktor vypadá přesně tak, jak vaše první představa při slovech "hvězdářský dalekohled". Mohutný tubus s úzkým okulárem na jedné a širokým objektivem na druhé straně, přičemž je na obou z nich přítomna čočka. Přední (při širokém objektivu) shromažďuje světlo v jednom bodě tubusu. Zadní, která se nachází přímo u okuláru, při vašem oku obraz zvětšuje.

Čočkové dalekohledy jsou specifické zejména jejich kontrastním (nemají centrální stínění), ostrým obrazem a možností velkého zvětšení. Jsou ideální na pozorování objektů sluneční soustavy, tedy měsíců a planet, včetně těch trpasličích, planetek, komet, meteoroidů, dvojhvězd, meziplanetárního plynu a prachu. Naopak, pokud vás zajímají spíše mlhoviny, galaxie nebo jiné, méně jasné objekty nacházející se v takzvaném hlubokém vesmíru, refraktor pro vás nemusí být ideální. Nedokáže totiž zachytit dostatek světla a problémem je i poměrně úzké zorné pole. Nejpoužívanější refraktory mají průměr 50 – 150 cm a světelnost od f/5 do f/15.

Mezi další výhody čočkových dalekohledů patří jejich optika. Čočka je v tubusu osazena napevno, což znamená, že ji nemusíte nijak nastavovat. Pozorování noční oblohy s refraktorem by proto měly zvládnout i začátečníci. Ze stejného důvodu se dají tyto modely označit za odolnější. Jelikož všechny jejich části drží pevně na svém místě, je jen velmi obtížné je mechanicky poškodit.

Dělení refraktorů

Refraktory se obecně dělí na 2 podskupiny, a to na achromatické a apochromatické. Achromáty mají kvalitnější a ostřejší obraz. Jsou populární hlavně mezi začátečníky. Apochromáty jsou menší, kratší, a tedy i spratnější. Největším a zároveň nejpodstatnějším rozdílem je však to, že achromáty zanášejí do pozorovaného obrazu barevnou chybu. Apochromáty touto nedokonalostí netrpí. Achromatické dalekohledy mají totiž objektiv, který lomí světlo s různými vlnovými délkami pod odlišným úhlem. Světelné paprsky se tedy takříkajíc nesetkají v jednom ohnisku, proto je barevná chyba viditelnější.

Teleskop refraktor

Barevná chyba je jev, který se projevuje jasnějším zabarvením některých pozorovaných objektů. Objevuje se zejména na těch jasnějších, které jsou na kontrastních hranách červené, modré nebo fialové. Barevná chyba je viditelná hlavně při vyšší světelnosti (cca od f/13 níže). Její vnímání je však velmi individuální. Pro někoho může být vysloveně nesnesitelná, někdo si ji nemusí všimnout vůbec.

Nevýhody refraktorů

Jak to již v životě bývá, vše má i své stinné stránky. Při refraktorech jde hlavně o jejich vysokou cenu, XXL váhu a celkové rozměry. Kvůli vysokému rozlišení a extrémnímu přiblížení je musíte umístit stabilně a navíc i poměrně vysoko, protože do dalekohledu se díváte vlastně z jeho konce. Jiné řešení než použití vysokého, pevného a hlavně stabilního stativu asi ani není.

TIP: Nejlepší vám poslouží kameramanské stativy, které stojí v průměru až okolo 500 eur, což je další investice. Nezapomeňte ji proto připočítat k již tak dost drahému dalekohledu.

Zrcadlový dalekohled (reflektor) – nejpopulárnější teleskop pro začátečníky

Zrcadlové astro teleskopy jsou kratší a mají oválnější tvar. Asi nejznámějším je reflektor typu Newton. Reflektory patří do kategorie těch levnějších, někteří je zvyknou označovat také jako ideální z hlediska poměru ceny a výkonu. Namísto 2 čoček využívají 2 zrcadla, přes které se do okuláru dostane světlo. První ze zrcadel, které má tzv. parabolický tvar (představte si ho jako velký satelitní talíř), se nachází na spodní části tubusu. Má za úkol shromáždit světlo v 1 bodě, který se nachází u sekundárního zrcadla. To nakonec světlo přesměruje do okuláru a následně do vašeho oka.

Reflektory jsou mezi začínajícími astronomy nejrozšířenější. Jejich první výhodou je již zmíněná cena v poměru k tomu, co všechno uvidíte na obloze, navíc nejsou zatíženy zmíněnou barevnou chybou. Ve srovnání s refraktory jsou mnohem menší, skladnější, a tedy i přenositelnější. V důsledku toho mají mnohem lepší stabilitu a protože se okulár nachází na vrchní části tubusu, dalekohled stačí položit přímo na vyvýšené místo, například na parapet. Jinak řečeno, nemusíte si k nim dokupovat ne nejlevnější stativ.

Zrcadlový dalekohled – reflektor

INFO: Většina reflektorů je vhodná na pozorování objektů v hlubokém vesmíru, pomocí některých typů však uvidíte i ty z naší sluneční soustavy.

Nevýhody reflektorů

První nevýhodou reflektorů je nutnost nastavení jejich optiky, mluvíme konkrétně o kolimaci, tedy nastavení zrcadel, s čím mohou mít problémy zejména začínající hvězdáři. Naopak, pokud patříte k těm zkušenějším, možnost nastavení, a tedy i vytříbení obrazu, bude pro vás nepochybným plusem.

Poměrně často zmiňovaným mínusem je také centrálně krytí, kvůli kterému dochází k jistým ztrátám kontrastu a světla. Reflektory jsou navíc často zatíženy optickou chybou, tzv. komatem, která je viditelná zejména u modelů s vysokou světelností. Menším mínusem je také jejich nevyužiteľnosť při pozorování pozemních objektů.

Newtonův dalekohled

Newtonův dalekohled patří k reflektorům a je populární hlavně mezi začínajícími astronomy. Primární zrcadlo je duté a důkladně vybroušené. Paprsky světla se ještě předtím, než se dostanou do ohniska, odrazí pod 45 ° úhlem, díky čemuž světlu nestojíme v cestě. To se totiž dostane jakoby mimo tubusu.

Newtonovy dalekohledy můžeme rozdělit do 2 skupin, a to na ty menší a větší. Modely s průměrem od 10 do 15 cm se dají považovat za velmi praktické a přenosné. Ty s průměrem od 20 cm patří k již celkem velkým dalekohledem. Světelnost Newtonů se pohybuje mezi f/4 a f/8. Jejich ostatní výhody a nevýhody jsou stejné jako u jakýchkoli jiných zrcadlových dalekohledů.

Do kategorie reflektorů patří i Cassegrainove dalekohledy, které se však mezi amatérskými astronomy objevují jen zřídka. Výjimkou jsou jejich moderní a kombinované verze, například systémy Schmidt-Newton (SN) a Maksutov-Newton (MN), které jsou na vstupu do tubusu vybavené korekčními členy. Díky tomu mají ve srovnání s tradičními Newtony lepší optické vlastnosti.

Katadioptrické dalekohledy

Katadioptrické, kombinované nebo složené dalekohledy vycházejí ze systémů Newton a Cassegrain. Laicky řečeno, spojují v sobě většinu výhod refraktorů a reflektorů. Mluvíme o zrcadlových dalekohledech, které mají v optické cestě i čočku. No a ta eliminuje optické chyby na hlavním zrcadle. Jejich tubusy jsou kompletně zapouzdřeny, takže stejně jako v případě čočkových dalekohledů jde o velmi odolné kousky (mechanické poškození, prach, rosa atd.). Jejich nejvíce ceněnou předností jsou však praktické rozměry, které jsou v poměru k výkonu skutečně pozoruhodné.

Katadioptrický dalekohled

Samozřejmě, ani katadioptrické teleskopy nejsou bez chyby. Podobně jako u všech čistě zrcadlových dalekohledů je třeba i na těch složených z času na čas provést kolimaci zrcátek. Mínusem je také poměrně úzké zorné pole a vyšší cena, která se pohybuje někde uprostřed mezi reflektory a refraktory. V optice katadioptrických dalekohledů se navíc nachází sekundární zrcadlo, no a to zčásti stínu to primárně, v důsledku čehož může být pozorování planet a Měsíce o něco komplikovanější.

Schmidt Cassegrain (SC) a Maksutov-Cassegrain (MC) dalekohledy

Schmidt i Maksutov-Cassegrain nebývají první volbou amatérských astronomů, díky jejich výhodám však stojí za zamyšlení. Základním benefitem, který nabízejí, je krátká stavební délka v poměru k délce ohniskové. V překladu, SC i MC mají velmi praktické rozměry, a to díky konvexnímu sekundárnímu zrcadlu. To přes díru v tom primárním odráží světlo do ohniska. Obraz se tedy objeví těsně za zrcadlem primárním, díky čemuž může být dalekohled s optickou délkou 125 mm osazen pouze do 2 500 mm tubusu. Takový optický koncept zajišťuje také velmi pohodlné pozorování v každé možné poloze.

INFO: SC i MC většinou disponují menší světelností (cca f/10 až f/15).

Za výhodu lze považovat také výborný poměr mezi cenou, kvalitou, výkonem a přesností. Schmidt i Maksutov-Cassegrain jsou velmi univerzální dalekohledy, kterými můžete pozorovat jak planety, tak i objekty hlubokého vesmíru. Dají se využít i na pozemní pozorování a zaostřit na skutečně malou vzdálenost.

INFO: I SC a MC dalekohledy mají zapouzdřený tubus. Proto jsou odolné vůči prachu, vlhkosti i mechanickému poškození.

Ani v tomto případě nejde o 100% dokonalé dalekohledy. Opět platí, že se nevyhnete jejich kolimaci, která musí být navíc velmi přesná. Primární zrcadlo má kromě toho velkou světelnost, proto musí být to sekundární poměrně velké. To způsobuje centrální zastínění primárního zrcadla (průměr 30 až 40%), což se projeví na obraze s menším kontrastem, ale i nemožnosti pozorování větších objektů.

POZOR: K negativům můžeme zařadit také korekční čočky náchylné na orosení a tzv. image shift, tedy jemný posun obrazu při přeostření, za kterým stojí mikroskopický pohyb primárního zrcadla.

Jak používat teleskop

Podrobný postup toho, jak používat teleskop, je opět tématem na středně tlustou knihu. Pokusíme se vám však poradit alespoň základní pravidla, která je nutné dodržovat při pozorování noční oblohy. Prvním z nich je temperace optiky. Jakákoliv optika, ať už ta na teleskopu nebo obyčejném fotoaparátu, se musí přizpůsobit prostředí. Největší problémy způsobuje přechod z tepla do chladu. Tehdy začne mlžit a vy neuvidíte téměř nic. Proto ji musíte nechat aklimatizovat. Čas tohoto procesu je přímo úměrný tloušťce teleskopu. Čím větší, tím delší přivykání si na aktuální teplotu.

Jak používat teleskop/hvězdářský dalekohled

Druhým základním pravidlem je využívání červeného světla. Zamyslete se nad tím, jak fungují vaše oči. Když v pokoji zhasnete, trvá jistou chvilku, dokud si zvyknou na tmu a vy můžete rozeznat alespoň obrysy předmětů. Pokud byste si při pozorování oblohy svítily obyčejnou baterkou, většinu času byste si pouze zvykali na aktuální světelné podmínky. Pro lepší představu, první hvězdu byste spatřili po cca 5 a galaxii po 10 až 20 minutách. Proto používejte zásadně světlo červené. To má největší vlnovou délku, proto vaše oči neoslepí tak jak to bílé či modré.

3 faktory, které ovlivňují pozorování noční oblohy

Kde budu pozorovat noční oblohu?

Pozorování noční oblohy musí probíhat na co nejtmavším místě. Města nebo stanoviska v jejich blízkosti proto nejsou vhodné. V důsledku světelného smogu neuvidíte ani tečku v hlubokém vesmíru. Vhodné jsou tmavé plošiny, například rozlehlé louky, protože kopce, domy nebo stromy mohou zastínit pozorované objekty.

Kdy budu pozorovat noční oblohu?

Ano, i čas a doba pozorování jsou velmi důležité. Ideálním obdobím v roce je nepochybně zima, kdy se stmívá podstatně dříve. Musíte však počítat s omrzlými prsty a ušima, co mnohé od takového zážitku odradí. Podobně vhodné je časné jaro a pozdní podzim. V létě se můžete do pozorování oblohy pustit v průměru až od 23.00 hod.

Hvězdářský dalekohled pro děti

Co budu pozorovat?

Nepodceňte přípravu. Hlavně při manuální montáži (azimutální i paraliktické), při níž musíte objekty na obloze vyhledávat "ručně", je extrémně důležité, abyste si představu o jejich poloze udělali předem. Jinak vše pěkně nachystáte a následně strávíte strašně hodně času googlením. Samozřejmě, pokud budete mít to štěstí a chytíte internetový signál. Pokud však používáte montáž s naváděním na přípravu můžete klidně zapomenout.

Péče o hvězdářský dalekohled

Teleskopy si naštěstí vyžadují skutečně minimální dávku péče. Základem je ochrana optiky, která spočívá zejména v používání krytky. Tu musíte na objektiv nasadit při každém převozu, ale i odložení teleskopu. Dále byste se měli snažit co nejméně dotýkat jakýchkoliv optických částí na tubusu, které můžete zašpinit. Dalekohled skladujte na čistém místě, které je chráněno před prachem, vlhkostí a extrémně nízkými i vysokými teplotami. Ideální je použití tašky, kufříku nebo jiného ochranného krytu.

Jak si vyrobit hvězdářský dalekohled

Pokud jste si právě řekli, že na koupi vašeho prvního hvězdářského dalekohledu ještě máte čas, máme pro vás velmi jednoduchý návod na jeho výrobu. Samozřejmě, od hand made teleskopu nemůžete očekávat výsledky srovnatelné s teleskopem profesionálním. Pro děti však bude určitě velmi příjemným zpestřením.

Budete potřebovat:

  • 1 větší a slabší čočku + 1 menší a silnější čočku: Použijte sklíčka z lupy. Jejich výhodou je, že jsou osazeny do plastového kulatého rámu, který připevníte jednodušeji na tubus. Alternativou jsou také sklíčka z dioptrických brýlí. Připravte se však na náročnější montáž, protože nemají pravidelný tvar.
  • 1 roli o průměru min. 10 cm a délkou min. 13 cm + 1 roli o průměru min. 9,5 cm a délkou 20 cm: Roličky si můžete vyrobit z tvrdého papíru, použitelné jsou také spojené rolky z toaletního papíru či kuchyňských utěrek. Jejich délka a průměr mohou být různé. Dbejte však na to, aby byla 1 rolka kratší a tlustší a ta druhá delší a užší, přičemž se musí do sebe dát zasunout.
  • Elektrikářskou pásku
  • Nůžky
  • Tavnou pistoli

Postup výroby hvězdářského dalekohledu

  • Do kratší hrubší rolky zasuňte tu tenčí a delší.
  • Než k sobě rolky přilepíte, přiložte oko k čočce na okuláru a posunujte přední, hrubší rolí, přičemž zaostřete na vzdálený předmět. V bodě, ve kterém bude obraz ostrý, rolky zafixujte.
  • Rolky spojte pomocí tavicí pistole – spoj lze překrýt i elektrikářskou lepící páskou z vnější strany.
  • Vyrobte si čočky – buď odlomte ručku z lupy nebo je vyjměte z rámu brýlí.
  • Větší a slabší čočku připevněte na objektiv (hrubší část teleskopu).
  • Menší a silnější čočku připevněte na místo okuláru (tenčí část teleskopu, přes kterou se přes něj budete dívat) – při upevňování čoček použijte také tavnou pistoli a následně lepicí pásku.

POZOR: Hand made teleskopem nikdy neprohlížejte slunce, mohli byste si poškodit zrak!

Při vlastnoručně vyrobeném teleskopu musíte počítat s jednou chybičkou krásy. Taková optická konstrukce vám poskytne pouze obrácený obraz. Při pozemním pozorování by to byl problém, ale při tom "nebeském" je vskutku jedno, zda objekty vidíte nahoru nebo dolů nohama. Touto drobností proto nemusíte trápit. Pokud byste ji však přece jen chtěli odstranit, namísto obyčejné čočky v okuláru použijte uprostřed zúženou rozptylku.

TIP: Můžete si vyrobit i teleskop s ostřením. Stačí, když delší rolku, na které se nachází okulár, nepřilepí napevno. Posouváním rolí dosáhnete stejný efekt jako při ostření kolečkem, díky čemuž můžete pozorovat různé vzdálené objekty.

INFO: I SC a MC dalekohledy mají zapouzdřený tubus. Proto jsou odolné vůči prachu, vlhkosti i mechanickému poškození.

Nejčastější otázky a odpovědi (FAQ)

Na závěr máme ještě několik odpovědí pro všechny zvědavce, kterým náš vyčerpávající návod nestačil.

Musím si k teleskopu dokupovat příslušenství?

Ano, je to nutné. Jde o stativy, krytky, okuláry, hledáčky a další drobnosti. Na začátek by vám však měla stačit i základní výbava.

Dá se pomocí jakéhokoliv teleskopu zhotovit astrofotografii?

V teoretické rovině ano. Abyste však z astrofotografii opravdu něco měli, teleskop musí disponovat vyšší světelností a také dokonalou stabilitou. Počítejte také s tím, že na tento koníček budete potřebovat i další techniku, a to zejména fotoaparát nebo kameru, paraliktickú mechanizovanou montáž a pomocný teleskop nebo autoguider.

Je každý větší teleskop lepší?

Není. Nejlepší je takový teleskop, kterým můžete pozorovat přesně to, co chcete.

Vaše hodnocení:
(89.4%)
Datum publikování: 20.08.2020
Datum poslední aktualizace: 17.09.2020
Autor
Tomáš Polakovič

Tomáš Polakovič

Připravujeme pro vás recenze, testy, hodnocení. Snažíme se vám poskytnout všechny informace, které vám pomohou při rozhodování s nákupem spotřebiče, elektroniky nebo jiného produktu. Zapojte se i vy do diskuse pomocí komentáře a pomozte někomu dalšímu.


Přidat komentář