Nejlepší kompostéry do zahrady i domácnosti (bytu, na balkon, do kuchyně)

Vy ještě nekompostujeme? Přicházíte o možnost získat kvalitní a zejména čistě přírodní a 100% ekologické hnojivo pro vaše rostliny a stromy.

Kompostér

Dáme vám pár rad, jak na to, jak si vybrat správný kompostér a představíme vám i 5 nejoblíbenějších modelů.

Nejlepší kompostéry

Názov Hodnotenie Detail
Jelínek Trading silo S 900   ✔   DOBRÉ RECENZEZobrazit produkt
Rojaplast Modular 1260 l   ✔   NÁŠ TIPZobrazit produkt
Prosperplast Compogreen 380 l   ✔   LIDOVÁ VOLBAZobrazit produkt
JRK Premium 445   ✔   PRO NÁROČNÉZobrazit produkt
Keter e-kompostér 470 l   ✔   DNES V AKCIZobrazit produkt

Hnojivo zdarma

Kompostování je řízena činnost, při které vzniká z biologického odpadu užitečné hnojivo. Kvalitní kompost tedy nevyrobíte jednoduchým naházení odpadu na kopu. Kompost vzniká rozkládáním odpadu, které zajišťují různé půdní organismy i mikroorganismy, kterým musíte vytvořit vhodné podmínky pro život.

Pro výrobu kvalitního kompostu tedy musíte dodržet pár pravidel:

  • Přidávejte správný poměr materiálů – mezi tzv. dusíkaté materiály s vysokým obsahem dusíku patří např. posečená tráva, hnůj, trus, biologický odpad, zbytky plodin apod. Materiály s nízkým obsahem dusíku (tzv. uhlíkaté) jsou např. piliny, hobliny, papír, sláma či listí. Pro optimální proces rozkladu by měl poměr objemů těchto materiálů být 1:1. Materiály neukládejte ve vrstvách, ale vždy je promíchejte. Do kompostéru nepatří shnilé nebo zkažené potraviny, kameny, sklo, keramika, kovy, plasty, oleje ani tuky. Kuchyňský odpad byste měli přihazovat nejvíce v poměru 1:3 se zahradním.
  • Upravte velikost materiálu – zelený materiál jako např. listy či zelené stonky rostlin můžete vkládat do kompostéru vcelku. Těžší rozložitelné materiály jako např. dřevo, tvrdé stonky starších rostlin, tvrdé části zeleniny, slámu či stonky a listy kukuřice byste měli upravit, aby jejich velikost cca odpovídala velikosti palce na ruce. Můžete je rozmačkáme, nalámat, nasekat, nastříhat či nadrtit v zahradním drtiči.

Třídění kuchyňského odpadu

  • Umožněte přístup vzduchu – organismy zajišťující rozklad při kompostování potřebují pro svou činnost kyslík. Nedostatek kyslíku poznáte podle zápachu kompostéru, při náhlém poklesu teploty či při jejím vystoupení nad 70 °C. Ideální kompostér by měl tedy mít mnoho větracích otvorů. Kompost byste také měli během doby rozkladu provzdušnit prokopáním 1 až 2-krát.
  • Vytvořte správnou vlhkost – při nedostatečné vlhkosti se kompostovací proces zpomaluje, přičemž se může až zastavit. Při nadměrné vlhkosti zase začne kompost hnít, což poznáte podle silného zápachu. Vlhkost otestujete stisknutím kompostovacího materiálu v dlani – mělo by z něj vytéct jen pár kapek vody a po rozevření dlaně by měl zůstat stlačený. Pokud z něj vyteče hodně vody, můžete vlhkost snížit přidáním suchého hrubšího materiálu či umístěním kompostéru na slunce. Pokud se materiál rozsype, je příliš suchý. Zvlhčit jej můžete přidáním zeleného materiálu, rostlinným výluhem či vodou (materiál pak nezapomeňte promíchat). Při intenzivním promočení materiálu může voda z kompostéru vytékat a dusičnany mohou kontaminovat půdu, s vodou zároveň z kompostu odtékají i vzácné živiny.

Proces kompostování trvá cca 3 – 6 měsíců, po kterých získáte čerstvý použitelný kompost. Tvorba kvalitního vyzrálého kompostu může trvat i půl roku až rok.

Kompostování probíhá v několika fázích:

  • Termofilní fáze – kompost se činností mikroorganismů produkujících teplo může zahřát na teplotu 55 – 70 °C. Při tomto procesu se ničí zárodky chorob a semena plevelů (tzv. hygienizace). Vnější obal kompostéru může být na dotyk teplý.
  • Fáze přestavby – po 3 – 6 týdnech teplota klesá a nastává tzv. fáze přestavby. Během ní jsou těžko odbouratelné látky rozkládány houbami, uvolňuje se čpavek a dusičnany. Teplota dosahuje 30 – 45 °C a vrstva materiálu postupně klesá.
  • Fáze výstavby a zrání – tvoří se humusové látky a v kompostu se rozmnožují roztoči, chvostoskoky a červy, které brání růstu hub. Do kompostu se stahují i ​​žížaly hnůjné, které urychlují proces kompostování. Po ukončení tvorby humusu, žížaly odcházejí a zanechávají kvalitní tmavohnědý kompost plný živin s jemně hrudkovitá strukturou.

Kalifornské žížaly

Kompostéry podle provedení

  • Ohradníkový kompostér – nazývá se také kompostovací silo a je tvořen jednoduchou ohradou ve tvaru čtverce či šestiúhelníku. Může být vyroben ze dřeva či plastu, někteří kutilové si ho vyrábějí i zděný.
  • Uzavřený kompostér – nejčastěji je vyroben z plastu. Odpad se do něj přihazuje shora, hotový kompost se vybírá otvorem ve spodní části. jeho výhodou je, že kompost je krytý před deštěm či přímým slunečním zářením, které by ho vysušovalo. Také bývá chráněn zespodu, aby do něj nevnikly hlodavce a nesežrali žížaly. Samozřejmě, po bocích uzavřeného kompostéru najdete větrací otvory.
  • Rotační kompostér - můžete jej zcela uzavřít, je tak chráněn před škůdci. Je umístěn na stojanu a na otočném hřídeli. Jeho otáčením lze kompost dokonale promíchat a získat tedy nejkvalitnější možné hnojivo. Nevýhodou rotačního kompostéru vzhledem ke konstrukčnímu provedení je vysoká cena a malý objem. Některé z nich mají dvě komory, v nichž probíhají různé fáze tvorby kompostu.
  • Vermikompostéry – jsou určeny na bioodpad z domácnosti. O rozklad odpadu se stará speciální druh žížal, které si poradí se zbytky ovoce a zeleniny, kávovou sedlinou, papírovými kávovými filtry, rozdrcenými skořepinami z vajíček, suchým pečivem, papírovými čajovými sáčky, zbytky květů či jiných bytových a vnějších rostlin, papírovými ubrousky či namočenou lepenkou. 500 g tzv. kalifornských žížal zkonzumuje denně 500 g odpadu, což je průměrná denní produkce 4-členné rodiny. Žížaly hnojné zkonzumují o polovinu méně. Pro žížaly musíte vytvořit dobré podmínky, kompost nepřemokřit ani nenechat úplně vysušit a dodržovat teplotu cca 20 °C (z toho důvodu kompostér v zimě na balkon nepatří).
  • Kompostér s mikroorganismy – je také určen na bioodpad z domácnosti. Rozklad odpadu a tvorbu kompostu v něm má na starosti směs materiálu s obsahem mikroorganismů. Tyto kompostéry si poradí se stejnými surovinami jako vermikompostéry, ale můžete do nich přidat i syrové nebo vařené maso, sýry či jogurty.

Objem volte podle velikosti zahrady

Velikost zahradních kompostérů vyjadřují výrobci jejich objemem v litrech. Přiměřený objem lze odhadnout tak, že na každý m2 plochy zahrady budete počítat s 1 litrem kompostéru.

Zahradní kompostér

Příklad:

plocha zahrady: 5 arů = 500 m2

doporučený objem kompostéru: min. 500 l

Samozřejmě, plochu tvořenou zahradní chatkou či domem nezapočítajte. V praxi lze objem mírně předimenzovat, počítejte i s tím, že v otevřených kompostérech probíhá tvorba kompostu déle než v uzavřených. K otevřenému tak klidně připočtěte i 25 % objemu navíc.

Materiál a konstrukční provedení

Většina kompostérů je z plastu, protože jde o levný materiál. Dokáže dobře izolovat teplo, ale levnější modely nemusí být příliš odolné vůči UV záření a mrazu. Dejte si také pozor, aby byly jednotlivé konstrukční a spojovací prvky dostatečně robustní. Výhodou plastových kompostérů také je, že jsou prakticky bezúdržbové.

Někteří výrobci nabízejí i dřevěné kompostéry. Dřevo je přirozený materiál, pokud však vyžadujete od kompostéru dlouhou životnost, musíte na něm čas od času obnovovat ochranný nátěr.

Plech není vhodným materiálem, protože je dobrým vodičem tepla a kompost by se v létě přehříval.

Pokud budete chtít kompostér přenášet, věnujte pozornost i jeho hmotnosti. Nejlehčí kompostéry do interiéru váží cca 3 kg, těžší modely i několik desítek kg.

Pokud chcete kompostovat i v zimě, vyberte si zateplený kompostér, který udrží teplo uvnitř, aby proces kompostování mohl pokračovat i při poklesu teploty.

Hodnocení článku:
(81%)

Pulbikované dňa: 13.07.2019


Přidat komentář